Obsah stránky
Pačejov-nádraží
Brzy po prusko-rakouské válce (1866) bylo započato s vyměřováním železniční trati, která se měla stát spojnicí mezi Vídní a Chebem. Stavbu prováděli významní podnikatelé bratři Klei-nové a českobudějovický Vojtěch Lanna. Železniční trať nesla jméno "Dráha císaře Františka Josefa I.".
1. dubna 1867 bylo pod vsí započato s výstavbou železniční trati a 20. září toho roku začali železniční dělníci pokládat koleje.
27. července 1868 do železniční stanice Olšany přijela v rámci zkoušky trati první lokomotiva a 18. srpna první slavnostní vlak. Provoz trati byl zahájen 1. září. V té době byly postaveny nádražní budovy s poštovní a telegrafní stanicí a přilehlé sklady. Později přibyly oba hostince a dům pro zaměstnance dráhy, tzv. "parlament".
16. července 1871 projížděl přes olšanské nádraží korunní princ Rudolf. Zde byl uvítán množstvím lidí z okolních vsí.
4. září 1905 byl po mnohých zkouškách zahájen pravidelný provoz na dvoukolejné trati z Horažďovic předměstí do Nepomuka.
9. září téhož roku projížděl svým dvorním vlakem přes olšanské nádraží císař František Josef I., který jel na vizitaci velkého vojenského cvičení, které zde v okolí probíhalo.
Ve třicátých letech 20. století se kolem nádraží začínají objevovat první domky, největší rozmach sta-vební činnosti pak nastal po skončení druhé světové války.
Původně měla železnice sloužit k dopravě uhlí, těženého v okolí Plzně, do Českých Budějovic a do Vídně. Po roce 1918 byla trať používána jako spojnice západní hranice republiky se Slovenskem. Podle údajů z roku 1925 zde každý den v obou směrech jezdilo dvanáct vlaků osobních a dvě dvojice rychlíků; v létě ještě dvakrát denně dva lázeňské rychlíky Vídeň – Cheb a zpět.
Zde, v místech dnešního Pačejova nádraží, byla zřízena železniční stanice Olšany (dnes Pačejov). Tato stanice je nejvýše položenou na trase České Budějovice – Plzeň. Nadmořská výška zde činí 535 metrů nad mořem. Pro dokreslení: rozdíl mezi stanicemi Pačejov a Horaž-ďovice – předměstí (432 m.n.m.) je 103 metry, což znamená, že mezi 12 kilometrů vzdálenými místy stoupá trať průměrně každých 100 metrů o 86 centimetrů.1. dubna 1867 bylo pod vsí započato s výstavbou železniční trati a 20. září toho roku začali železniční dělníci pokládat koleje.
27. července 1868 do železniční stanice Olšany přijela v rámci zkoušky trati první lokomotiva a 18. srpna první slavnostní vlak. Provoz trati byl zahájen 1. září. V té době byly postaveny nádražní budovy s poštovní a telegrafní stanicí a přilehlé sklady. Později přibyly oba hostince a dům pro zaměstnance dráhy, tzv. "parlament".
16. července 1871 projížděl přes olšanské nádraží korunní princ Rudolf. Zde byl uvítán množstvím lidí z okolních vsí.
4. září 1905 byl po mnohých zkouškách zahájen pravidelný provoz na dvoukolejné trati z Horažďovic předměstí do Nepomuka.
9. září téhož roku projížděl svým dvorním vlakem přes olšanské nádraží císař František Josef I., který jel na vizitaci velkého vojenského cvičení, které zde v okolí probíhalo.
Ve třicátých letech 20. století se kolem nádraží začínají objevovat první domky, největší rozmach sta-vební činnosti pak nastal po skončení druhé světové války.
9. května 1948 bylo nádraží Olšany-Pačejov přejmenováno na Pačejov nádraží. Tím byla završena snaha pačejovského obecního zastupitelstva o změnu názvu zdejší železniční stanice, datující se již od roku 1934.
